Ohlédnutí za 30. brněnskou burzou minerálů

Letos proběhla jubilejní 30. burza minerálů na výstavišti v Brně. Organizačně byla burza zvládnutá perfektně a mezi minerály se jistě dalo vybrat. Na své si samozřejmě přišli především zájemci o šperky a dekorační kameny.

Organizace

Z hlediska pořádání byla burza zvládnuta na špičkové úrovni, prostoru bylo hodně a nebyl problém v klidu procházet mezi stoly. U některých stolů sice bylo pořád plno, ale prodírání uličkami jako v Tišnově v Brně opravdu nehrozí. Burzu navštívilo hodně vozíčkářů i rodičů s kočárky a určitě neměli problém. Na burze bylo k dispozici několik stánků s občerstvením a dostatečně dimenzované a čisté záchody zdarma. Propagace burzy byla poměrně značná, nejen na internetu, ale například i formou plakátů po Brně. Z podobného přístupu by se pořadatelé řady jiných burz mohli ledacos naučit.

Minerály, šperky a další sortiment

Sběratelská účast je na českých burzách obecně slabá a bohužel spíše čím dál slabší. Tato burza nebyla výjimkou, sběratelů zde neprodávalo ani deset a chyběly zde některé známé tváře minulých burz. Nabídka minerálů byla přece jen poněkud širší, především v oblasti celkem kvalitních zahraničních vzorků, letos především pěkné rudní vzorky z Rumunska a Trepči za dostupné ceny, daly se však najít i celkem slušné české vzorky. Posouzení cen je samozřejmě diskutabilní, ovšam u mnoha kvalitnějších zahraničních vzorků jsme prakticky na západních cenách. Nabídka šperků, ozdobných kamenů, tromlovaných vzorků a dalších věcí byla velmi bohatá a většina návštěvníků si své jistě našla.

Co považuji za problematické je pravidelná snaha o podvody při prodeji minerálů. Letos opět byly u Rumunů k vidění uměle dobarvené křemeny a kalcity vydávané za rodochrozit, viděl jsem mnoho dobrušovaných krystalů křemene, falešné tyrkysy a řada prodejců měla syntetické minerály, nejméně polovina však u syntetických vzorků uváděla smyšlené lokality. Na podobné triky žádný zkušený sběratel nenaletí a nesběratelům je to jedno, hlavně že je to pěkný krystal. Otázkou ovšem zůstává, jak je na tom zbytek sortimentu podobně vykutálených prodejců. Co zákazníkům také prodejci nesdělují je fakt, že většina syntetických krystalů síranů (chalkantit, čermíkit) na vzduchu vysychá a časem se rozpadnou.

Prodej na burze

Letos bylo na burze 158 vystavovatelů z různých zemí, návštěvníků bylo lehce přes 4600. Po dlouhé době jsem se aktivně účastnil velké mineralogické burzy. Organizace byla zvládnutá velmi dobře, vše bylo všas připraveno a komunikace s pořadateli burzy byla zcela bezproblémová. Bonusem bylo souběžné pořádání vinařské soutěže VINEX, všichni vystavovatelé získali poukázky na víno a pozvání na sobotní exkluzivní večírek. Tuto nabídku jsem z časových důvodů nemohl využít, tak jsem alespoň podaroval sousední stánek kupóny. V nabídce jsem měl především přebytky z vlastních sběrů a některé vyřazené minerály ze sbírky, třešínkou na dortu byla velmi zdařilá fotografická kniha Štiavnica mountains od Alberta Russa. Lampičky ke stolu nebyly potřeba, na výstavišti bylo až překvapivé množství světla. Nějaké minerály se prodaly a rozhodně nepovažuji akci za ztracenou, nicméně na nějaký rozumný zisk s podobným sortimentem asi nelze pomýšlet. Pokud by výhradně české sběratelské vzorky měly skutečně něco vydělat, rozhodně je třeba nabídnout i opravdu kvalitní kusy a ideálně i historické sběry.

Dilema českého sběratele

Většina návštěvníků jde na burzu výhradně za šperky a leštěnými dekoracemi, stoly s minerály cíleně vynechávají. Z toho postupně plyne stále klesající účast prodávajících sběratelů a následně i sběratelů návštěvníků, kteří zde jednoduše nemají co koupit. Pokud bych to bral z hlediska prodejce, vyplatí se mít v nabídce i nějaké korálky, mušle, tromlované vzorky či ametysty a vypálené citríny z Brazílie. Bohužel tento nápad dostal v určité fázi každý aktivnější prodejce, takže o konkurenci není nouze. A navíc to samozřejmě vyžaduje nemalé investice a pravidelnou účast na burzách, pokud bychom to chtěli dělat legálně, tak je třeba i živnostenské oprávnění. Naopak nabídka exkluzivních vzorků nemá příliš smysl, protože na špičkové zahraniční vzorky je klientela v ČR poměrně malá. A v případě českých vzorků lze opravdu slušné kusy celkem snadno prodat přímo dalším sběratelům, popřípadě nabídnout na Aukru či do zahraničí přes různé online aukce. Pro aktivní sběratele tak zůstává především problém jak se zbavit přebytků, které nemají cenu ve stokorunách, ale zároveň se nejedná o nekvalitní kusy na vyhození.