Focení minerálů na černém pozadí

Focení na černém pozadí může být v některých ohledech podstatně jednodušší než focení na bílém pozadí, o kterém byla řeč dříve. Velkou výhodou je to, že nemusíte vůbec řešit stíny pod vzorkem, jednoduše nejsou na černém pozadí vůbec vidět. Drobnou nevýhodou je to, že získat opravdu sytě černé a jednolité pozadí není až taková legrace.

Jak vyrobit opravdu černé pozadí

Vyrobit černé pozadí k fotce vypadá jednoduše, z velkého množství fotek na internetu je však jasné, že to většina lidí nezvládne. Zapomeňte na různé triky s černým textilem, černými papíry či sametem. Buď to prostě vůbec nefunguje nebo je to natolik komplikované, že to nestojí za námahu.

Z dostupných řešení se nabízí dvě: nastříkat si kus skla z jedné strany černým autolakem nebo si nastříkat kus plechu. Plech má tu výhodu, že může být ohnutý a nerozbije se, sklo má zase lesklý a naprosto hladký povrch. To by sice šlo vyřešit u nerezu (dražší), ale běžný pozinkový plech nebude zdaleka tak hladký. Nevýhodou uvedených řešení je vznik odlesků, to ale lze snadno vyřešit polarizačním filtrem. Získat matně černé pozadí bez odlesků se mi zatím nijak nepodařilo. Lze to částečně vyřešit například černým sametem, ale zase vyvstanou problémy s prachem a vzorek musí být umístěn alespoň 10 cm nad sametem například na skle a problémy s odlesky vyvstanou znovu.

Možné problémy s expozicí

Pro začátek se musíme vypořádat s expozicí. Zatímco na bílém pozadí je potřeba snímek přeexponovávat, na černém je to opačně - musíme podexponovat. Pozadí je černé a fotoaparát se ho snaží "zesvětlit", což vyústí v šedočerné pozadí a naprosto přepálený vzorek. Vy ale chcete vzorek správně exponovaný a pozadí silně podexponované, toho docílíte buď nastavením měření expozice na bodové (spot metering), nebo můžete ručně posunout korekci expozice o zhruba -1 až -3 EV. Některé moderní foťáky si již dokáží poradit a exponují správně, chce to vyzkoušet a výsledky průběžně kontrolovat. Na černém pozadí se velmi dobře fotí bílé, světlé, čiré a jasně barevné vzorky, velmi špatně se naopak fotí tmavé minerály.

Osvětlení vzorku

Osvětlení vzorku jde provést několika způsoby. Nejjednodušší a nejdostupnější je přímé sluneční světlo. Hodně lidí od toho odrazuje a setkáte se s poznámkami, jako že vytváří tvrdé stíny atd. To je pravda, ale nemusí to vadit. U plochých vzorků tvrdé stíny nemají kde vzniknout a u členitých to většinou není až tak zásadní problém. Důležité je, aby bylo sluneční světlo pokud možno pod strmějším úhlem, tedy ne brzo ráno nebo pozdě odpoledne. Když dopadá světlo pod strmým úhlem, nevzniká tolik stínů. Zásadní výhoda přímého slunce je jeho vysoká intenzita, není problém fotit i na clonu f8 - f11 z ruky, zatímco při slabším světle byste se zcela jistě nevyhnuli použití stativu, který dost zdržuje.

K čemu je odrazná deska?

Jak už jsme zmínili výše, může u členitých vzorků vzniknout problém se stíny. Přímé sluneční světlo je velmi tvrdé a vytváří ostré a velmi kontrastní stíny. K prosvětlení stínů se ve fotografii používají tzv. odrazné desky. V podstatě to může být jakákoliv větší lesklá plocha, osobně používám dva kusy lepenky zhruba formátu A4 polepené z jedné strany alobalem. Desku přistavíte ze strany vzorku tak, aby se světlo odráželo do míst, kde jsou nežádoucí stíny. Stíny se poněkud prosvětlí a na fotce pak bude mírně zastíněné místo a ne naprosto černý flek.
Srovnání výsledků při použití odrazné desky, levý snímek byl vyfocen bez odrazné desky a obsahuje viditelné tvrdé stíny.

Rozptýlené a umělé světlo

Přestože je přímé sluneční světlo někdy výhodné, obvykle budete používat umělé a také rozptýlené světlo. Buď stačí podmračený den nebo můžete použít k rozptýlení světla světelný stan nebo vzorek přistínit průsvitným papírem. V rozptýleném světle vzniká jen minimum odlesků a nevznikají výrazné stíny, takže je možné fotit i velmi komplikované drůzy či velmi lesklé rudní vzorky. Zřejmou nevýhodou je snížení sytosti barev a kontrastu u snímku, tomu lze pomoci vhodnou úpravou v PC. Druhou nemilou událostí je příliš nízká hladina osvětlení pro focení z ruky, takže je potřeba použít stativ.

Při použití umělého světla používejte výhradně jeden typ osvětlení, pokud máte víc svítidel, tak zásadně se zcela stejnými žárovkami. Například kombinace denního světla či úsporky a halogenu vyústí v naprosto nepoužitelné barvy, které už pak nejde nijak zkalibrovat! Při focení do JPEG si také zavčasu nastavte správné vyvážení bílé (white balance), aby barvy odpovídaly realitě. Drobné nepřesnosti lze ještě v editoru opravit, ale zásadní úlet už nespravíte. Vzorky jde nasvítit i jedním světlem a odraznou deskou, lepší je ale kombinace dvou světel a odrazné desky.

Odstranění odlesků polarizačním filtrem

Dalším problémem je lesklý povrch skla nebo plechu, díky kterému vznikne odraz. Někdy je tak tmavý, že prakticky není na výsledné fotografii ani vidět, někdy naopak dost ruší. Někteří fotografové, jako např. Jeff Scovil, využívají odraz jako součást snímku. U tmavých barevných pozadí to bývá velice efektní, pokud ale chcete černé pozadí bez odrazu, musíte se ho zbavit. K tomu poslouží polarizační filtr, který zvýrazní barvy vzorku a potlačí odlesky. Bez použití polarizačního filtru také téměř nemáte šanci dosáhnout sytě černého pozadí.

Pokud filtr nemáte nebo ani nejde na váš fotoaparát připevnit, nezoufejte. V editačním programu nejdřív otevřete úpravu úrovní a v oblasti stínů kapánek posunete černou barvu, tím se případné velmi tmavě šedé barvy změní na černou. Pokud je někde vidět nežádoucí odraz, vyberete nástroj štětec s měkkým okrajem a jednoduše odraz přemalujete - pochopitelně nemalujete přes vzorek.