Kamenolom Předklášteří - Dřínová

Autor: Zbyněk Buřival
Publikováno: 23.11.2018 10:15

Známý a sběrateli hojně navštěvovaný lom se nachází na severním okraji obce Předklášteří a přibližně 2 km severozápadně od Tišnova. Lom je v provozu od roku 1904, původně se těžily vápence na vápno, v současnosti se těží nekvalitní vápence a metamorfity na drcené kamenivo.

Doprava na lokalitu

Nejsnadněji se dá na Dřínovou dostat pěšky po stezce podél trati přímo od nádraží, pokud jedete autem, musíte zastavit v Předklášteří u lávky anebo vše objet přes Lomničku a pak lze dojet až k závoře u lomu.


Panorama lomu s výhledem na Květnici, stav v roce 2006.

Geologie

Lom se nachází v jádře svratecké klenby moravika a je postižen výraznou tektonikou. Spodní etáže lomu tvoří silně mylonitizované granitoidy brunovistulika s úklonem k JZ. Na ně nasedají devonské vápence květnického vývoje a vytváří tak duplexovou stavbu. Na celou tuto strukturu jsou směrem k SSV nasunuty vnitřní fylity skupiny Bílého potoka, tento násun je také známý jako dřínovské či tišnovské nasunutí. Nasunuté horniny jsou převážně fylity, které jsou místy výrazně drcené a grafitické. Lom je pronikán četnými žilami ve směru SZ-JV se strmým úklonem. Tyto žíly jsou tvořeny převážně kalcitem a barytem, místy se vyskytuje také fluorit. Na další výchozy tohoto žilného systému lze narazit v protějším svahu kopce Květnice i opačným směrem k SZ u obce Štěpánovice. Ve spodních patrech lomu lze narazit také na drobné aplitové žíly. Tektonické plochy granitoidů jsou často vyhojeny chloritem a jílovými minerály, ve vyšších patrech je běžná výrazná hematitizace a grafitizace.


Ukázka typického dělového kalcitu o rozměrech 15 x 6,5 cm, nález a foto Petr Němeček.

Minerály

Spodní etáž je budována převážně silně metamorfovanými horninami brunovistulika a kromě barytových žil s občasným výskytem fluoritu obvykle nic zajímavého nenabízí. Růžový baryt se žlutými kostkami fluoritu se však snadno rozpadá a málokdy tvoří dutiny. Žíly proráží i vyšší etáže, kde však díky menší pevnosti hornin mnohem častěji tvoří dutiny. Běžně lze narazit na dutiny s kalcitem, vzácněji se najdou i dutiny s vějířovitými krystaly barytu. Kalcit často obsahuje drobné vtroušeniny chalkopyritu a malachitu, vzácné jsou jejich drobné krystalky do dutin. Nejhojnější je zřejmě dělový kalcit čiré a bílé barvy, někdy bývá potažen oxidy manganu a železa. Skalenoedry kalcitu jsou méně běžné, mohou však dosahovat velikostí až nad 10 cm. V posledních letech se opět začínají vyskytovat dutiny se skalenoedry kalcitu bílé barvy, někdy také potažené červeným jílem, který bývá zarostlý přímo v kalcitu. Tyto kalcity bývají často provázeny lupenitými krystaly růžového barytu centimetrových velikostí, vzácně mohou dorůstat i nad 10 cm. V některých dutinách je baryt i kalcit úplně potažen stříbrošedými oxidy manganu a železa. Na vyšších etážích z barytových žil mizí fluorit, naopak se objevuje goethit a výrazně více kalcitu. Kdysi byly poměrně hojné nálezy krásných bílých a namodralých aragonitů a drobných červených ankeritů, ty však byly výhradně v nejvyšší části ložiska, kde se dnes netěží.


Barytová žilovina s krychlemi fluoritu, velikost 10 x 10 cm, nález a foto Petr Němeček.

Možnosti sběru minerálů

Výlet na Dřínovou lze výhodně spojit například s výletem na vrch Květnici, kde je ve vrcholových partiích známá lokalita ametystů. Samotný vrch Květnice je však rezervací a sběr minerálů je zde zakázán. Na severozápadním cípu Květnice jsou dodnes zachované štoly po pokusné těžbě barytu. Pokud vás Květnice neláká, můžete vyrazit přímo do lomu. Nejlepší šance jsou na těžených etážích ve spodní polovině lomu. Baryt a drobné dutiny s kalcitem lze nalézt prakticky vždy, v poslední době poněkud vymizel fluorit na spodní etáži, ale zase naopak na 2. a 3. etáži začínají být hojnější dutiny s kalcitem, ve kterých jsou občas i velké lupeny barytu. V lomu se o víkendu netěží a není střežený, se vstupem nikdy nebyly problémy.

Komentáře