Modrý mramor v Nedvědici

V širším okolí Nedvědice se nachází celá řada opuštěných mramorových lomů, mezi sběrateli je však oblíbený především malý výchoz s neobvyklým modrým mramorem. Nedvědický mramor byl po staletí pojmem, který zničil až nástup levnějších a atraktivních italských mramorů.

Doprava na lokalitu

Výchoz s modrým mramorem se nachází v lesním žlebu nad bývalým Obecním lomem. K lokalitě lze buď vyrazit přímo z centra Nedvědice po stezce mezi domy anebo lze dojet či dojít k bráně bývalého Obecního lomu a pokračovat pěšky. V obou případech se nevyhnete výšlapu k lokalitě a prodírání hustými křovisky, bez znalosti terénu anebo se lokalita v lese hledá poměrně těžko.

Geologie

Na hranici moravika a svrateckého krystalinika probíhá ve směru S-J pás čoček mramorů. Východní pás je známý pod termínem nedvědické mramory a táhne se od Dolních Louček až ke Štěpánovu nad Svratkou. Jedná se o kalcitické mramory s hojným výskytem menších Ca-skarnů, místy je vyvinuta nevýrazná sulfidická mineralizace.

Těleso kalcitických mramorů u Nedvědice je cca 30 m mocné a stovky metrů dlouhé, s úklonem k západu. Pruh mramorů je rozlámán příčnými zlomy a obsahuje polohy pyroxenických rul i budiny skarnů. Typickými minerály skarnů jsou především diopsid a grosulár, podstatně méně jsou zastoupeny vesuvián, klinozoisit, titanit, fluorit, ferroaxinit, kasiterit a zirkon. Místy zrudnělé polohy obsahují arzenopyrit, lollingit, tetraedrit a chalkopyrit. Se skarny se často vyskytují atypické wollastonit-vesuviánové horniny, které tvoří usměrněné pruhy a často zatlačují původní skarny.

Minerály

Výchozy poměrně čistých bílých mramorů lze nalézt v Obecním lomu. Ten však v současnosti slouží jako příležitostná skládka a většinou je zamčený, s ohledem na desítky let mimo provoz a absenci suti je šance na rozumný nález blízká nule.

Mnohem zajímavější lokalitou je malý výchoz modrých mramorů v lese nad Obecním lomem, kde probíhá intenzivní činnost sběratelů. Hlavní atrakcí lomu je především poměrně vzácný modrý mramor, který místy tvoří polohy výrazně světle modré barvy. Nejzajímavější jsou čisté a hrubozrnné modré mramory, které se hodí k leštění.

Většina sběratelů si všimne také nahnědlých zrn grosuláru a hnědozelených až světle zelených zrn vesuviánu, která bývají především v pruzích bílých vláknitých wollastonitů. Tyto pruhy jsou právě zmíněné wollastonit-vesuviánové horniny. Vzácněji lze na puklinách modrých mramorů narazit na radiálně paprsčitý pektolit, který se však obtížně odlišuje od běžného vláknitého wollastonitu.

Další minerály jsou obvykle buď mikroskopické anebo velmi vzácné. Lokalita je dodnes produktivní a lze najít ukázky modrých mramorů, vesuviány, wollastonit a grosulár. Jedná se o masivní ukázky, někteří sběratelé je leští, aby textury s minerály lépe vynikly.

V posledním desetiletí byla lokalita poměrně obstojně zplundrována nájezdy sběratelů, kdy zmizelo i několik kubických metrů materiálu. Majitel pozemku z podobných aktivit samozřejmě není nadšený a už hezkých pár let je u lokality cedule se zákazem vstupu.