Těžba je potřeba, ale ne tady!

Se současnými debatami o prolomení limitů k těžbě uhlí a průzkumem pro těžbu uranu v Brzkově a lithia na Cínovci se opět vyrojily různé debaty. Ekologická hnutí i veřejnost se mohou přetrhnout v protestech. Tatáž veřejnost ovšem zásadně odmítá jakkoliv slevit ze svého životního stylu, který bez nerostných surovin nemůže existovat.

Těžba je nevyhnutelná

Přestože se s tímto faktem většina lidí nechce smířit, těžba surovin je naprosto nevyhnutelná. Vše pochází přímo či nepřímo z nerostných surovin, dokonce i zemědělství potřebuje půdu, hnojiva, léky, budovy a samozřejmě stroje. Bez nerostných surovin byste neměli co na sebe ani střechu nad hlavou. Bez vzácných prvků jako zlato, stříbro, iridium, palladium, lithium či beryllium se rozlučte s elektronikou. A bez uranu a uhlí se rozlučte s teplou vodou a topením.

Nelíbí se vám omezení komfortu? Pak se smiřte s faktem, že těžit se musí. Stejně tak je potřeba občas zabít slepici nebo prase, abyste měli na talíři maso. V přírodě je totiž vždy něco za něco, ačkoliv to naše přehumanizovaná a politicky korektní společnost odmítá vidět.

Pokrytecký přístup veřejnosti i politiků

Řada lidí zaujímá rádoby racionální stanovisko. Ano, těžit se musí, ALE ne tady! Podobný přístup je krajně pokrytecký. Když nechcete ekologickou a přísně hlídanou těžbu v ČR, přímo tím podporujete nadnárodní těžební korporace, které devastují rozvojové země. Neřeší ekologii, neplatí daně, často zaměstnávají místní chudáky za otrocké mzdy a někteří se neštítí ani využití soukromých žoldnéřských armád.

Pokud vám to přijde přehnané, najděte si něco o konfliktech třeba v Angole či Kongu. Zatímco kolem zuřila občanská válka a genocida, těžební firma spokojeně pod ochranou žoldnéřů těžila jakoby se nechumelilo. V Kongu byly do ochrany těžebních zájmů zapojeny i jednotky OSN. Samozřejmě je i řada slušných firem, ale i ty rády využijí extrémně levné pracovní síly a volnějších zákonů.

Další obvyklý pokrytecký přístup je ponechání surovin budoucím generacím - kdyby podobně uvažovaly předchozí generace, tak ještě dnes bydlíme v jeskyni. Samozřejmě nezřízené plýtvání surovinami je nesmysl, to se však děje z úplně jiných příčin. Nicméně i přes neefektivní hospodaření stále vykazujeme technologický pokrok, umíme dělat šetrnější a ekologicky méně náročné produkty. Máme výkonnější a přitom čistější technologie - například využití obnovitelných zdrojů by bez některých hi-tech postupů bylo zhola nemožné!

Takže bychom se neměli snažit suroviny nevyužívat, ale využívat je nanejvýš efektivně. Toho ovšem nedocílíme zákazem těžby. Pak by už nebylo co využívat či zlepšovat. Místo nadávání na devastaci krajiny těžbou by třeba pomohlo nekupovat každý rok nový mobil, který je plný vzácných kovů - obvykle těžených za otřesných podmínek v chudých zemích. Anebo nebrojit proti jaderné energetice ve chvíli, kdy tím přímo podporujeme povrchovou těžbu uhlí.

Těžební limity uhlí versus těžba uranu

Česká veřejnost je zvláštní. Zásadně brojí proti těžbě uranu i úložišti našeho vlastního jaderného odpadu. (Vyhořelé palivo teď mimochodem již desetiletí leží v meziskladu v Dukovanech v obyčejné hale a nikoliv kilometry pod zemí!) Přestože je uran jediná v ČR použitelná alternativa k uhlí, veřejnost je i proti těžbě uhlí a prolomení limitů. Těžba uranu v Brzkově byla místními zásadně odmítnuta, zato v Rožínce se všichni děsí chvíle, kdy se bude důl zavírat. V Jiřetíně je situace podobná - obyvatelé obce se třesou o své domy a stovky horníků o svá pracovní místa.

Veřejnost pochopitelně zásadně odmítá také solární elektrárny, které se podepsaly na účtech za elektřinu na desetiletí dopředu. A politici tiše mlčí o tom, že pokud se s limity na uhlí nezačne okamžitě něco dělat, bude třeba v horizontu 2-3 let přebudovat nákladně zrekonstruované tepelné elektrárny na plyn a teplo v domácnostech několikanásobně podraží. S ohledem na současnou krizi na Ukrajině je zvýšený dovoz plynu z Ruska jistě lákavou vyhlídkou. Díky odkládání dostavby Temelína tak dnes nemáme na výběr - musíme použít tepelné elektrárny. A do nich bude třeba buď naše uhlí, nebo bude třeba podstatně dražší uhlí či plyn dovézt.

Takže pokud nechcete české uhlí, hlasujete automaticky pro ruský plyn. A pokud nechcete dostavbu Temelína, automaticky hlasujete pro tepelné elektrárny jako Prunéřov, Chvaletice či Opatovice a pro povrchovou těžbu uhlí nebo frakování. Jiná volba jednoduše není!

Neekologická těžba v ČR?

V ČR musí jakákoliv těžba projít extrémně složitým schvalováním - až příliš složitým, což fakticky znemožnilo využití řady perspektivních ložisek. Již před samotnou otvírkou ložiska musí být vyřešena i jeho rekultivace, likvidace odpadů, demolice těžebního areálu a musí být předem vyčleněny finance na likvidaci těžby. Po celou dobu těžby musí firma platit kromě daní a odvodů také vysoké poplatky za těžební licence a musí odvádět nemalé poplatky na rekultivační fond. Musí se dodržovat velmi přísné požadavky na bezpečnost práce i ekologické limity. A samozřejmě zlá a špinavá zahraniční těžební firma nemůže ani pomýšlet na výhody v podobě daňových prázdnin či pomoci státu. Tedy pokud to není firma OKD, kterou za asistence pana Sobotky a státního dohledu vytuneloval pan Bakala.

Stát by měl suroviny vytěžit sám!

Stát žádné suroviny sám těžit nebude, protože se velmi důkladně postaral o kompletní likvidaci hornictví i ložiskové geologie v ČR. Díky 25 letům systematické likvidace těžby i průzkumu není v ČR momentálně dostatek zkušených odborníků pro průzkum a otvírku dolu.

Je opět navýsost pokrytecké to, že v případě firem jako Hyundai či Amazon se naše vláda může přetrhnout v poskytování daňových prázdnin a všelijakých úlev. Podobné firmy zaměstnávájí lidi na nekvalifikované pozice v třísměnné otrokárně. A po 5-10 letech (až skončí daňové prázdniny) odejde daná firma jinam a nechá našemu sociálnímu státu na krku pár set až pár tisíc nezaměstnaných.

Na druhou stranu pokud chce Čechy vlastněná firma na Cínovci těžit lithium a wolfram, mohou se političtí tlučhubové i veřejnost málem přetrhnout v protestech a mají plné huby životního prostředí a vývozu zisku do zahraničí. Za prvé se ČR sama postarala o to, že zde podobná firma nemůže fungovat a proto logicky funguje v zemích, kde je buzerace ze strany úřadů únosná. Za druhé je většina surovin majetkem státu a těžební firma má zákonem stanovený podíl na zisku. Pokud tedy dojde k vývozu zisku jinam, je to výhradně chyba státu, který si má své zájmy ohlídat.