Jak je to s těžbou zlata v ČR doopravdy?

Author: Zbyněk Buřival
Views: 22061

Jaký je potenciál ložisek zlata v ČR?

V České republice je velké množství výskytů zlata, většina je však pro těžbu ve větším měřítku nevhodná. Mnoho menších výskytů není dostatečně prozkoumáno, za současných cen zlata by však některá mohla být zisková. Hlavní jsou však především ložiska Čelina a Mokrsko ve středních Čechách a ložisko Kašperské Hory v Pošumaví, zajímavé zásoby jsou stále i na ložisku Zlaté Hory v Jeseníkách. Na většině těchto lokalit proběhl intenzivní průzkum, který se však soustředil zejména na nejbohatší partie a prakticky nikde nebyl zcela dokončen. Průzkumné zprávy a zhodnocení bilance a ziskovosti jsou v nejlepším případě přes 10 let staré, některé i téměř 30 let a ani zdaleka neodpovídají dnešním technologickým možnostem a cenám zlata a dalších doprovodných surovin. Celkové evidované zásoby zlata na hlavních ložiskách dosahují v současnosti cca 400 tun zlata. S ohledem na doprůzkum lze reálně uvažovat o dosažitelných zásobách až 500 tun. To by zcela pokrylo spotřebu zlata v ČR na následujících 100 let.


Ukázka bohaté zlatonosné žíly z Jílového u Prahy, velikost vzorku 6 x 3,5 cm. Vzorek je majetkem Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.

Jak těžba v ČR zdevastuje přírodu?

Všechna ekologická hnutí, někteří politici a starostové dotčených obcí neustále straší veřejnost devastací krajiny, nevratným zničením krásné přírody, otrávením vody, toxickými haldami a všemožnými haváriemi. Pokud se ale chceme bavit věcně, většina z těchto řečí jsou prostě účelové lži a nesmysly. Jediná povrchová těžba hrozí na ložisku Mokrsko-západ, kde se opravdu uvažuje o těžbě lomovým způsobem. Bezesporu se jedná o závažný zásah do krajiny a bylo by nutné podle současných plánů zlikvidovat 12 domů. Na druhé straně zde mělo být již dávno vyčleněno chráněné ložiskové území a jakákoliv další výstavba v této oblasti nemá probíhat. Že se tak neděje je zásadním selháním především obcí, starostů, zastupitelstev, stavebních úřadů a MŽP. Poněkud to připomíná oblast Jiřetína, kde řada lidí za účelem spekulací koupila pozemky a dokonce se zde staví domy.


Halda po těžbě sulfidů v Dlouhé Vsi obsahuje plno jedovatého arzenu, nicméně ekology ani přírodu to nevzrušuje. I bez rekultivace je již téměř zcela zarostlá lesem, otravy se nekonají.

V případě všech ložisek kromě Mokrska-západ se plánuje podzemní těžba s úpravou rudy přímo v podzemí. Nadbytečná hlušina se bude využívat na zakládku vytěžených prostor, tedy na povrchu žádná halda nebude. Povrchový areál dolu bude velký jako menší výrobní závod a v krajině bude prakticky bezvýznamný. Z dolu se bude vyvážet pouze upravený koncentrát, kterého budou relativně malé objemy, žádné statisíce či miliony tun. Pokud chceme diskutovat těžbu, musíme technologie porovnávat například s moderním rakouským dolem na scheelit v Mittersillu, nikoliv s 50-70 let starými provozy v Rumunsku! Důl Mittersill navíc leží v těsné blízkosti národního parku Hohe Tauern a kupodivu místní ani ochranáři s ním nemají problém. Opět je to pouze o dohodnutí podmínek a použití vhodných technologií, v případě podzemní těžby je zásah do krajiny prakticky nulový.

Nebezpečné haldy a toxické odpady

Úprava zlatých rud se provádí dvěma způsoby. Buď se mohou třídit flotačně, tedy bez použití chemie, ovšem výtěžnost je nižší a nelze tak separovat velmi jemné impregnační zlato, které je například na Mokrsku. Na většině lokalit se zlato získává kyanidovým loužením. Veřejnost je pravidelně strašena nesmysly o kyanidu. Havárie loužících provozů jsou velmi vzácné a obvykle zmiňované havárie v Rumunsku nesouvisely s těžbou, ale s krajně nevhodnou likvidací zastaralých provozů. Další oblíbené ekologické strašidlo je arzen. Arzenopyrit je poměrně hojný minerál a na ložiskách jako Dlouhá Ves či Kaňk ho leží spousty na haldách již desítky let. K žádným strašným následkům nedošlo, na haldách rostou stromy a k otravám nedochází. V případě podzemní těžby by se navíc hlušina s arzenopyritem opětovně ukládala v podzemí, k žádné expozici na povrchu by nedošlo.


Arzenem velmi bohatá halda na Kaňku u Kutné Hory, mimo jiné světoznámá lokalita sekundárních As-minerálů. Halda i bez rekultivace spokojeně zarůstá, k otravám nedochází a dokonce na jejím okraji stojí domy.

Kontroverzní zákaz kyanizace

Ekologičtí aktivisté se holedbají prosazením zákazu kyanidového loužení v ČR. Mají být na co hrdí, je to světový unikát, který navíc opravdu velmi zkomplikoval těžbu zlata. Abychom tomu dodali pikantní příchuť, nesmíme zapomenout na výrobu kyanidů ve firmě Lučební závody Draslovka a.s. v Kolíně. Vyrábí se zde mnohonásobně víc kyanidů, než kolik by se spotřebovalo při těžbě. A co je na tom nejvtipnější? Že Draslovka ve velkém vyrábí kyanid sodný, který vyváží do provozů kyanidového loužení po celém světě. Kupodivu obrovská továrna na kyanidy přímo v hustě obydlené oblasti a navíc na břehu Labe ekologům nevadí.

Kyanidová havárie v Rumunsku

Velmi oblíbený argument odpůrců těžby zlata je havárie kyanidového odkaliště v Baia Mare v Rumunsku. K havárii došlo při rekultivaci odkaliště, které začalo vysychat a uvolňovalo toxický prach. Zde je důležité podotknout, že prach nemohl obsahovat kyanidy, protože ty se maximálně v průběhu dvou týdnů již během vysychání rozloží, pravděpodobně šlo zejména o obsahy těžkých kovů. V zimě roku 2000 došlo k trestuhodné nedbalosti a z odkaliště díky narušení hráze uniklo asi 100 tisíc kubíků kontaminované vody, která obsahovalo přibližně 100 tun kyanidů. I přes hrůzostrašná líčení ekologů nebyly následky až tak strašlivé. V menších řekách došlo k otravě mnoha ryb, nicméně po dosažení Dunaje se kontaminační mrak silně zředil a jeho jedovatost již neměla zásadní následky. Zbývá dodat, že k žádné otravě člověka nedošlo.


Na zlatodole Roudný u Vlašimi se kyanidové loužení používalo desítky let. Kyanidové odkaliště je i bez rekultivace po 50 letech zarostlé lesem a dokonce je zde rezervace se vzácnými druhy rostlin a živočichů.

Již v roce 2002 byl ekosystém částečně obnoven, byť samozřejmě šlo o velmi závažný problém. Kyanidy jsou ve volném prostředí nestabilní a samovolně se rozloží, nicméně obnova částečně zničeného vodního ekosystému potrvá roky. K další a menší havárii došlo i v roce 2001, kdy bylo menší množství kyanidů úmyslně vypuštěno do řeky na jiné lokalitě. V obou případech však nešlo o těžební havárie, ale zásadní selhání při údajné ekologické likvidaci kyanidových odkališť. Podobným problémům lze předejít především tím, že se budou používat moderní technologie, bude probíhat neustálý a nezávislý monitoring provozů a především nebude rozhodujícím kritériem nejnižší cena, ale nejvyšší kvalita (a bezpečnost).

Pohádka jak stát dostane jen 10 %

Většinu lidí silně pobouřilo, že stát údajně dostane z těžby zlata jen 10 %. Tento údaj je naprosto vylhaný, protože zlato je vyhrazená surovina a tedy podle zákona patří státu. Naopak těžební firma má v zákoně stanoveno, kolik % ze zisku dostane, zbytek připadne státu. Navíc je těžební firma povinna platit průzkumné licence, poplatky z dobývacího prostoru okolním obcím i státu a také musí přispívat do fondu na rekultivaci, kterou je navíc povinna po ukončení těžby provést. Stát si sám může nastavit podmínky zaměstnání místních pracovníků, ze kterých mu poplynou další tučné daně a odvody. Takže je to pouze o tom, jak si sami nastavíme pravidla. I za současných podmínek však stát shrábne velice tučný zisk.


Příznačně pojmenovaná štola Naděje v Kašperských horách byla zabetonována a v současnosti je nepřístupná.

Měl by zlato vytěžit stát?

Bohužel, to se v ČR již nestane. Důvodem je to, že stát již od roku 1990 systematicky likviduje sektor těžby i průzkumu a v současnosti jednoduše nemá lidi, kteří jsou schopni ložiska reálně zhodnotit podle současných cen i technologií. O zajištění těžby již vůbec nemůže být řeč, protože poslední rudní důl v ČR v Dolní Rožínce těží uran a používá většinou velmi zastaralé technologie. Mnohde byly velmi pochybným způsobem přehodnoceny zásoby a následně se celé úseky lukrativních surovin odepsaly. Díky trestuhodnému chování zejména MŽP došlo k vyřazení či likvidaci řady perspektivních ložisek. Tento přístup napáchal v ČR škody ve výši stovek miliard korun. Ložiskoví odborníci až na několik výjimek dávno dosáhli důchodového věku a nikdo mladší zde není, protože se jednoduše nemají kde učit.


Hojně diskutované ložisko Čelina-Mokrsko dnes slouží jako podzemní výcvikové středisko pod záštitou ČVUT. Průzkumné štoly naštěstí nebyly bezhlavě zlikvidovány jako na řadě jiných lokalit.

Těžba je v ČR nežádoucí a MŽP dává dostatečně najevo, že o těžbu rud není a nebude v ČR zájem. Stát se tedy díky vlastní nedbalosti, ekologické hysterii a poklonkování západním zemím dostal do stavu, kdy zlato vytěžit nemůže a musí spoléhat na zahraniční firmy a investory. U investic firem jako Hyundai či Amazon se stát může přetrhnout v poskytování výhod a daňových prázdnin pro zahraniční korporace, které hledají hlavně levnou a nekvalifikovanou pracovní sílu. V případě investic za desítky miliard v oblasti průzkumu a těžby i bez daňových prázdnin je však kupodivu zahraniční kapitál nežádoucí.

Zamyšlení na závěr

Z výše uvedeného vidíme, že těžba zlata je problém čistě politický. Máme těžitelné zásoby zlata, které by ČR přinesly nemalý užitek. Při použití moderních technologií a podzemní úpravy by zásah do přírody byl zcela minimální, výjimkou je povrchová těžba ložiska Mokrsko-západ. Tu však lze řešit například pouze vytěžením části zásob podzemním způsobem či ji odložit na dobu, kdy budou zásoby dosažitelné vhodnějším způsobem. Pokud by si stát rozumně nastavil podmínky pro zahraniční investory a těžaře, vydělal by na těžbě zlata a dalších doprovodných surovin, vyškolil by si vlastní odborníky a zvýšil by si zaměstnanost v regionech. Nemalé finanční prostředky by také plynuly dotčeným obcím, které dnes tak vehementně brání průzkumu.

Možná bychom tedy měli přemýšlet, jak problém rozumně vyřešit ku prospěchu všech. Suroviny potřeba jsou a budou, moderní společnost bez nich nemůže existovat. Zlato nakonec potřebujete i k přečtení tohoto článku, protože bez zlata byste neměli počítač ani tablet.

Comments

Piotr 15.05.2014 22:38:36

Vynikající článek!! Fakta, fakta a zase fakta, aneb jak nazvat věci pravými jmény. Škoda jen, že takto neuvažují představitelé našeho státu a ti, jež klamou a krmí společnost nesmysly. :(

Lukáš Křesina 16.05.2014 15:05:09

Je sice správné a potřebné uvádět na pravou míru nesmysly, jimiž jsme krmeni jak ze strany našich politiků, tak i ze strany tzv. ekologických aktivistů, ale nekritické nadšení nad článkem nesdílím. I v tomto textu je totiž mnoho tvrzení, která považuji za velmi diskutabilní. Kdybych to měl oznámkovat jako ve škole, bylo by to tak za dvě mínus :-) Lukáš Křesina

Zbyněk Buřival 19.05.2014 16:31:08

Lukáš: Nejsem fanatickým zástáncem těžby, například povrchový důl na ložisku Mokrsko-západ se mi moc nezamlouvá. Řadu věcí by bylo potřeba dořešit, řadu věcí z článku by šlo dále rozvést, na to zde ovšem není prostor. V současnosti jde ale o to, abychom se konečně začali bavit věcně o možných řešeních a případném využití (teď nebo později). Zatím pouze ekologové šíří výslovné lži a nesmysly a politici si na tom taky notně přihřáli polívčičku. Průzkum nebyl nikdy řádně dokončen, ložiska nemají vymezena dostatečná CHLÚ a stát se sám střelil do nohy zprzněnou novelizací báňského zákona...

Lubomír Ivančík 02.06.2014 16:28:19

Myslím, že mnohé z tohoto článku je platné i pre Slovensko, vždy je nutná dohoda všetkých zúčastnených strán, ale myslím, že nateraz nie je vhodné politické klíma, snád sa to niekedy zmení.

Lukáš Falteisek 18.07.2014 12:00:57

Chválím článek, rád bych dodal, že povrchová těžba by v Mokrsku poškodila krajinu jen dočasně. Teď tam je kopec s lesem, jakých existuje mnoho, z případné lomové jámy (pokud by nebyla zasypána!) by se pravděpodobně stala přírodní rezervace vysoké kvality. Byla by unikátní právě tím, že by tam byly extrémní podmínky, kde by žily jinak vzácné organismy. Naší krajinu už dávno nepoškozuje těžba či průmysl, ale to, že se všude rozrůstá univerzální eutrofní roští. Mimochodem, jak bychom mohli mít důlní odborníky, když stát činí možné i nemožné, aby se nikdo neměl šanci podívat, jak to v podzemí vypadá. Každý důl včetně těch opuštěných je unikátní sonda do podzemí, často plná vědeckých pokladů, a přesto se neustále tupě investuje do jejich "zahlazování" (které je drahé a často nikomu neprospěje) místo rozumného využití. Jako geomikrobiolog s tím mám obrovský problém, neustále zanikají cenné lokality a na ty zbývající se nelze dostat, natož aby se tam dala uspořádat např. exkurze pro studenty.

vladimir filippi 04.08.2014 21:18:38

Dobrý den. Článek je zajímavý. Sám pracuji v oblasti těžby. A osobně se zajímam i o zlatá ložiska. Dokonce jsem byl teď v létě rýžovat ve Zlatých horách na víceméně povoleném místě, nu a slavili jsme uspěch na pánvi. Něco málo zlatinek. Jinak pro zůčastněné prohlédl jsem si zlatý důl, včetně zpracování rud Homestake v Jižní Dakotě poblíž Deadwood asi půl roku před jeho uzavřením. Žádná ekokatastrofa se tam v průběhu težby nestala, zlatonosné potoky plné pstruhů a nádherné lesy okolo. prostě, no problem. Co mne spíš mrzí, že v ČR vše diriguje moloch stát. U nás nelze získat prospekorskou licenci podobně jako v Austrálii a prostě jít rýžovat a co si najdete je vaše. Nikdo by na tom asi nezbohatl, ale věřte, že se nacházejí pravidelně i zlaté nugety v ČR, akorát nálezci se s těmito kousky o váze pár gramů moc neukazují. Prostě zlato tu je a proč by to nemohl někdo zkusit, navíc v případě podzemní těžby by to mohla být pomoc pro využití horníků, kterých je v ČR dostatek. S pozdravem Zdař Bůh Láďa Filippi

Petr 03.04.2015 11:23:34

Dobrý den,dnes jsem našel v region.tisku: Na Kaňku,kopci u K.Hory se má v dohledné době otevřít důl,tentokráte na zlato.(Na Kaňku se těžilo v minulosti kutnohorské stříbro).Podle americké těžařské firmy Gold Cutees, byla nalezena žíla tohoto drahého kovu o mocnosti ekonomického těžení. Díra v zemi se má údajně jmenovat podle naší slavné zlaté sportovkyně Důl Sáblíková. Snad to není dubnový apríl???!!!

Marian Adamus 28.12.2015 22:08:23

Abychom tomu dodali pikantní příchuť, nesmíme zapomenout na výrobu kyanidů ve firmě Lučební závody Draslovka a.s. v Kolíně. Vyrábí se zde mnohonásobně víc kyanidů, než kolik by se spotřebovalo při těžbě. A co je na tom nejvtipnější? Že Draslovka ve velkém vyrábí kyanid sodný, který vyváží do provozů kyanidového loužení po celém světě. Kupodivu obrovská továrna na kyanidy přímo v hustě obydlené oblasti a navíc na břehu Labe ekologům nevadí. ------------ Kontrolovaná výroba je něco absolutně jiného, než použití jedu v přírodě. Absoluně demagogický článek, jednostranně zaměřený. Nejsem vulgární, ani neurážím.

Zbyněk Buřival 31.12.2015 23:32:23

<p><strong>Marian Adamus:</strong> Nesouhlasím. Za prvé, draslovka je desítky let za svou plánovanou životností a dnes by neprošla kolaudací. Byla několikrát zaplavena a minimálně jednou to byl hodně velký malér, který způsobil masivní otravu. </p> <p>Za druhé, úpravna na dole je také kontrolované průmyslové prostředí, v podstatě je to jen jiná forma chemického závodu, který obhajujete. Pouze kyanid nevyrábí, ale používá. Předpisy pro kyanizaci jsou extrémně přísné.</p> <p>Považuji za krajně pokrytecké, když zakážeme kyanizaci a přitom vyrábíme kyanid pro desítky kyanizačních závodů po celém světě v zastaralé fabrice v záplavové zóně a s neslavnou historií několika vážných havárií. Také je pokrytectví dovážet suroviny ze zemí třetího světa, kde vyspělé země tyto suroviny drancují za často dosti nelidských i ekologicky neúnosných podmínek, ale samy <a href="http://www.rockhound.cz/tezba-ano-ale-ne-tady.php">těžbu odmítají</a>. Pro srovnání, většinu kovů spotřebují "vyspělé" země, nikoliv ty chudé, kde se obvykle těží.</p>

Dan Cigánek 01.01.2016 15:49:53

Zajimavy clanek i prispevky v diskuzi. Postoj ekologu v teto problematice celkem chapu, ale proc i politici jsou proti vyuziti lozisek? Co z toho maji, ta nase vlada, kdyz takhle blokuji tezbu a geologii obecne? To mi ma tom unika, tak nekoho prosim o objasneni. Dekuju.

Zbyněk Buřival 06.01.2016 15:28:14

Postoj "ekologů" je dle mého trochu pokrytecký. Češi jako bohatá země mají obrovskou spotřebu surovin na hlavu, včetně mnoha věcí, které se těží v chudých zemích. Těží tam firmy z "vyspělých" zemí, často porušují co se dá a doslova tyto chudé země drancují. O dodržování přísných ekologických opatření si nechte zdát. Blokujete těžbu tady? Automaticky podporujete těžbu někde jinde. Spotřeba surovin totiž neklesá, ale roste. Co se politiků týká, jsou to lehké body. Trošku veřejnost postrašíme a dáme jim něco, na co můžou nadávat. Získáme populistické body jak jsme zabránili devastaci krajiny a chráníme přírodu. Když je ČR ročně desítky miliard v mínusu, tak 1-2 miliardy zisku ji nevytrhnou a body u voleb jsou přece lepší. Vždyť z kapes politiků se škoda státu neplatí...

Lenka 02.02.2016 17:15:49

Ahoj. K tématu těžby zlata na Mokrsku vypracovávám diplomovou práci a ráda bych touto cestou poprosila všechny, kdo by mi chtěli pomoct, o vyplnění dotazníku. stačí kliknout na http://www.survio.com/survey/d/O7X3E1F9K3C3N0D5X . zabere tak 5-10min. všem, kdo pomůžou moc děkuji. také děkuji administrátorovi, pokud tuto zprávu nebude považovat za spam a nevymaže ji :)

Jiri TICHY 28.03.2016 23:42:49

Clanek mi neprijde ani zajimavy ani chytry, ale spis zavadejici .Nazev "Jak je to s těžbou zlata v ČR doopravdy?" je opravdu hloupy, nebot pod nim muze byt diskutovano cokoliv. Z tohoto clanku jsem se vubec nic nedozvedel. Takovi nadsenci jako je napr. Pjotr a ini vubec nemaji paru o cem mluvi jenom velke nadseni, ze to az vypada jako ze on je nastrceny Troll of nejake zahranicni firmy. Ocekaval bych nejaka fakta podlozena dokujmentaci,kterou je mozne overit na Internetu.Fakta tu ale nejsou zadna, jenom tlachani u piva o nicem. Toto neni urazka, ale strizlive ohodnoceni clanku i diskuze.Proc se zde nemluvi o tezebnich zakonech,co se muze a co ne kdo co muze, a proc a neco ze soucasne historie...fakta, ktera se dajioverit!Ja sam jsem jnom fanda ryzovani povrchoveho zlata a vubec nevim kam se obratit a kdo mi muze rict, co je k tezbe(jakohokoliv mineralu-vcetne treba i pisku) potreba-zakony povoleni, kdo ma autoritu na co, ktere urady to ovladaji, co vse je poreba zajistit pred zapoceti tezby u jednotlivce nebo firmy.Vztahy mezi zahranicnimi frimamy a statem,dane atd, atd....Nic takoveho se zde neuvadi a to si vynuceje me ohodnoceni....pivni debata o nicem a zda se ze vetsina lidi si to ani neuvedomuje....JT

Zbyněk Buřival 18.04.2016 13:49:39

<p>Pane Tichý, faktických informací je v článku víc než dost - máme 400-500 tun ověřených zásob zlata, které netěžíme a je politicky rozhodnuto, že se těžit nesmí. Ekologové i politici řeční o kyanidech a arzenu, což jsou jasné lži a máte tam napsáno proč. Veřejnost je strašena vývozem zisků a směšnými procenty pro stát, což je také zcela jasná lež. O to vtipnější, když si uvědomíme desítky miliard na naprosto neprůhledných a účelových dotacích nebo úlevách na daních pro "spřátelené" firmy.</p><p>Těžbu (nejen) zlata upravuje <a href="http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-44">Horní zákon</a>, konkrétní podmínky, zisky a poplatky se mění případ od případu. Horní zákon stanovuje obecné podmínky pro průzkum a těžbu. Povolení řešíte s MŽP a obvodním Báňským úřadem. Striktně vzato je zlato surovina v majetku státu a nesmíte ho rýžovat bez ohledu na množství. Protože Horní zákon platí už od bývalého režimu jen v poupravené podobě a jednoduše nepočítá s tím, že vy si půjdete narýžovat zlato. Navíc nový občanský zákoník je ve výslovném rozporu z Horním zákonem a uvádí, že kámen je součástí pozemku a bez svolení majitele je jeho sběr krádež. Opět striktně vzato, když si na poli vezmete oblázek, tak je to krádež. Je to už takto dostatečně jasné?</p>

Adam Dedina 02.08.2016 02:33:22

Dobrý den. Zajímavé téma. Pracuji v jižní americe uz 5 let v oblasti obohacování stříbrných a zlatých rud různými technologiemi,produkty jsou koncentraty zlata a stříbra a ingoty zlata a stříbra. Používáme flotaci, vibrační stoly a louzeni. Obsah kyanidu se v procesu se monitoruje i v lagunach. Laguny jsou izolované speciálními nepropustnymi membranami aby zabránily filtraci. Nesetkal jsem se žádnou filtraci, kontaminaci nebo úmrtím živočichů a to země jižní ameriky nejsou tak rozvinuté jako evropa nebo severní amerika. Doufám ze zákony u nás se změní protože bych se rád zase jednou vrátil.